Ruce pryč od Sýrie!

V nedávné době jsem měl jako účastník Mezinárodní mírové pozorovatelské mise v Sýrii možnost blíže poznat stávající situaci v této blízkovýchodní zemi. Vidět na vlastní oči současnou syrskou realitu a diskutovat o ní s místními bylo neobyčejně přínosné již jen proto, že se podstatně liší od toho, jak je u nás prezentována většinou sdělovacích prostředků. 

Těmi je dnešní krize v Sýrii dennodenně interpretována jako »statečný zápas mírumilovné demokratické opozice proti totalitní diktatuře, jehož konec může přinést pouze otevřená, pochopitelně humanitární intervence ze strany Spojených států amerických, Evropské unie a jejich regionálních spojenců«. Jistě ne náhodou připomíná tato propagandistická kampaň ty, které předcházely imperialistickým agresím proti Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku nebo Libyi. 

O mírumilovnosti syrské opozice si přitom lze, zvláště po nedávných krvavých teroristických útocích, dělat iluze jen těžko. Odmítnutí demokratických reforem, které se v Sýrii v posledních měsících uskutečnily, například zrušení padesát let trvajícího mimořádného stavu, zavedení nové ústavy, schválení zákonů o politických stranách, tisku a pokojných demonstracích, také svědčí o jejím charakteru. 

Že v rámci této opozice stále více dominují reakční islamistické síly, považující svůj boj proti syrskému sekulárnímu státu a příslušníkům jiných náboženství za »svatou válku«, je den za dnem zřejmější. 

Zahraniční zájem na krizi v Sýrii a podpora protivládních sil je již nyní více než patrná. USA, za vydatné pomoci své předsunuté základny Izraele, usilují o plnou kontrolu na zdroje energie bohatého regionu a snaží se získat předpolí pro útok na Írán. EU, reprezentovaná bývalým koloniálním pánem Sýrie – Francií, nezůstává pozadu a žádá podíl na budoucí kořisti. Expanzechtivé Turecko i reakční monarchie Perského zálivu jsou přitom imperialismu věrnými spojenci. 

Tyto zájmy dnes prosazují nejen přes embargo, propagandistické kampaň plnou lží a manipulací, úsilím o mezinárodní izolaci Sýrie a výhružky, ale také skrze štědrou podporu ozbrojeným opozičním skupinám ve formě ohromného přísunu peněz, dodávek zbraní i přítomnosti zahraničních vojáků. 

Snaha imperialismu je zřejmá - stupňovat krizi v Sýrii a vytvořit tak záminku pro otevřenou agresi vůči této zemi. Proti takovému vývoji se však staví stále více mírumilovných lidí po celém světě. „Ruce pryč od Sýrie!“ je proto jednoznačně heslem dneška. 

Milan Krajča

Co je skutečně velmi špatné v Kosovu?

Velvyslankyně USA v Bělehradu Mary Warlicková pro Hlas Ameriky řekla, že v dialogu bylo dosaženo pokroku, avšak že účast Kosova v regionálních fórech dosud nebyla vyřešena a že je rovněž velmi špatné, že v Kosovu jsou barikády.

Co říci k jednání vlády USA?

Především je velmi špatné násilím odebrat 15% území srbského státu a předat je do rukou bývalého vůdce teroristů Hašima Tačiho a spol.

Za druhé je velmi špatné, že vláda USA porušila svrchovanost a územní integritu FRJ (Srbsko), garantované rezolucí RB OSN č. 1244(1999), jakož i srbskou ústavou, uznáním nelegálního jednostranného odtržení Prištiny a lobováním za celosvětové uznání tohoto protiprávního aktu.

Za třetí je velmi špatné, že USA ihned po agresi NATO v r.1999, zřídily v Kosovu vojenskou základnu Bondstil o níž se říká, že je největší základnou USA ve světě, aniž by si vyžádaly svolení Srbska, jemuž území náleží, ani RB OSN, která dosud má nad provincií mandát.

Za čtvrté je velmi špatné, že vláda USA, jež má rozhodující úlohu v KFOR a UNMIK udělala málo, pokud vůbec něco, aby odhalila pachatele tisíců zločinů proti Srbům v Kosovu, včetně únosů, zmizení a usmrcení více než 1 000 Srbů od doby, kdy KFOR/UNIMIK převzaly v r. 1999 za provincií plnou odpovědnost.

Za páté je velmi špatné, že USA brání návratu kontingentů srbské armády a policie do Kosova, o němž výslovně hovoří rezoluce RB OSN 1244(1999).

Za šesté je velmi špatné, že vláda USA brání tomu, aby pod mandátem RB OSN a nikoliv pod mandátem EULEX, bylo prováděno vyšetřování případů odebírání a obchodu s lidskými orgány, jak to požaduje rezoluce parlamentního shromáždění Rady Evropy, jakož i vláda Srbska.

Za sedmé je velmi špatné, že vláda USA udělala velmi málo, pokud vůbec něco, aby napomohla osvobození a bezpečnému návratu kolem 230 000 Srbů a jiných ne-Albánců do jejich původních domovů v Kosovu, jak to stanoví rezoluce RB OSN 1244(1999).

Za osmé je velmi špatné, že ministryně zahraničí USA Hilary Clintonová právě podepsala s Editou Tahiri dokument o kulturních památkách v Kosovu a Metochii, který opomíjí to, že ve více než 90% případů se jedná o památníky srbské kultury, včetně srbských středověkých kostelů a klášterů, z nichž část byla zaregistrována UNESCO jako součást světového kulturního dědictví.

Za deváté je velmi špatné, že nelegální policejní a celní úředníci ilegálních prištinských subjektů byly dopraveny vojenskými vrtulníky NATO k administrativní linii v severní části provincie s cílem zřídit uvnitř státního území Srbska státní hranici, s použitím vojenské síly proti civilistům, protestujícím s použitím mírových prostředků a při porušení vůle srbské většiny žít svobodně v Srbsku.

Celkový vývoj, který byl způsoben Spojenými státy sponsorovanou agresí NATO proti Srbsku a Černé Hoře) v r. 1999, je skutečně velmi špatný, avšak nejen v Kosovu.

Živadin Jovanovič, předseda Bělehradského fóra za svět rovných

Japonský mírový výbor k zesílení boje proti základnám USA a za zrušení jaderných zbraní

V ósacké čtvrti Minoo City proběhla ve dnech 13. a 14. června 2009 výroční schůze Japonského mírového výboru (JPC). 260 delegátů se v diskusi zaměřilo na způsoby, jak posílit členskou základnu mírových hnutí v zemi k boji proti více než stovce vojenských základen a zařízení USA v Japonsku i k boji na obranu a posílení Článku 9 Ústavy, jenž se zříká války a požaduje zrušení jaderných zbraní. 

Generální tajemník JPC Chisaka Jun v hlavní zprávě kritizoval japonskou vládu za její servilnost vůči politice vojenského spojenectví s USA, jež je v současném světě něčím naprosto výjimečným. Zdůraznil význam zachování ústavních principů míru a blokování jakýchkoli zpátečnických posunů.

Vláda energicky prosazuje „protipirátskou" legislativu, aby mohla vysílat za moře Jednotky vlastní obrany (SDF) k účasti na vojenských operacích USA kdekoli na světě. Odhodláni zablokovat zákon, účastníci výroční schůze JCP zdůraznili potřebu informovat na přednáškových setkáních i při jiných příležitostech veřejnost o nebezpečnosti role Japonsko-americké smlouvy o bezpečnosti a rozhodli se shromáždit 350 000 podpisů pod výzvu za svět bez jaderných zbraní.

Delegáti z měst Nago na Okinawě, Iwakuni z prefektury Yamaguchi a Yokosuka z pref. Kanagawa, kde jsou hlavní americké základny, oznámili, že boje proti základnám sílí díky spojení s místními samosprávami, občanskými organizacemi a sdruženími obyvatel. 

Delegát z Okinawy informoval o poslední kampani s předložením výsledků veřejného mínění Ministerstvu obrany, jež protlačuje posouzení životního prostředí pro plán letecké základny v Nago. 

Delegát z Yokosuky vyzval k celonárodní podpoře kandidáta na starostu Yokosuky, který vystupoval proti tomu, aby v místním přístavu kotvila letadlová loď Georgie Washington, na jejíž palubě jsou jaderné nosiče. Na jeho podporu delegáti na místě věnovali 100 000 yenů (cca 20 000 Kč).

Yamazaki Masanori, který podal žalobu na příslušníka námořní pěchoty USA, který mu v Yokosuce zabil manželku, žádal o větší podporu a sklidil vřelý potlesk.

Mírový aktivista z Akity přednesl zprávu o tom, že jeho mírový výbor předložil ve 26 samosprávách petice vyzývající vládu, aby zveřejnila původní text tajné japonsko-americké smlouvy, ve které se Japonsko zavázalo nevyužít primární právo uplatnění soudní pravomoci nad přečiny spáchanými vojenským personálem USA v Japonsku. Ze 26 samospráv petici schválilo 10. „Ačkoli v Akitě žádná vojenská základna USA není, věříme, že tajná japonsko-americká dohoda má důležitý vztah k právu na život v míru a že by vláda měla být obviněna z toho, že se zříká národní suverenity," prohlásil.

Delegát skupiny JPC z Yamato Takada v prefektuře Nara řekl, že nedávno v kampani shromáždili 100 podpisů proti snahám o negativní změny v ústavě.

Mnozí řečníci mluvili o tom, že ve spolupráci s místními Výbory proti atomovým a vodíkovým pumám a s demokratickými organizacemi získali mnohem víc podpisů od okamžiku, kdy president Obama vyzval ke světu bez jaderných zbraní.

Chisaka Jun byl opět zvolen generálním tajemníkem JPC. Počet členů JPC již přesáhl 18 000 a zvýšil se i počet předplatitelů obou periodik výboru, každých deset dnů vydávaného Heiwa Shimbun (Mírový zpravodaj) a měsíčníku Heiwa Undo (Mírové hnutí).

Svobodu pro pětici kubánských hrdinů!

V USA je nespravedlivě vězněna pětice Kubánců. Byli odsouzeni k vysokým několikanásobným trestům ve vykonstruovaných soudních procesech. Jsou to tito kubánští hrdinové:

Antonio Guerrero Rodríguez, absolvent Technické univerzity v Kyjevě v SSSR, inženýr z oboru výstavby letišť. Věnoval se též literární činnosti. Ženatý, má dva syny. Odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí plus 10 let. 

Ramón Labaňino Salazar, absolvent Havanské univerzity s červeným diplomem, obor ekonomie. Ženatý, má tři dcery. Odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí plus 18 let. 

Fernando González Llort, absolvent Vysoké školy mezinárodních vztahů MZV Kubánské republiky s červeným diplomem, obor mezinárodně politické vztahy. Ženatý. Odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 19 let. 

Gerardo Hernández Nordelo, absolvent Vysoké školy mezinárodních vztahů MZV Kubánské republiky s červeným diplomem, obor mezinárodně politické vztahy. Karikaturista. Ženatý. Odsouzen k trestu dvojnásobného doživotí plus 15 let. 

René González Sehwerert, pilot - letecký instruktor. Ženatý, má dvě dcery. Jeho manželka byla 16. 8. 2000 uvězněna americkou imigrační službou poté, co bylo zamítnuto odvolání jejího manžela proti rozsudku. Po tříměsíční vazbě z údajného důvodu národní bezpečnosti byla deportována na Kubu a od této doby je jí odpíráno vízum do USA k návštěvě manžela ve vězení. Za tu dobu jí už bylo odmítnuto sedm žádostí o vízum. Odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 15 let. 

V Miami na Floridě získávali informace o protikubánských teroristických organizacích a jejich aktivitách. Jedná se o tyto organizace: Kubánsko-americká národní nadace, Rada pro svobodu Kuby, Bratři k záchraně, Hnutí za demokracii, polovojenská organizace Alfa 66 a další. Tyto skupiny mají kriminální charakter a jejich aktivity spočívají v organizování a provádění podvratných akcí proti Kubě z území USA v rozporu s normami mezinárodního práva. Cílem Pětice bylo tyto aktivity sledovat a informace předávat kubánským úřadům a zabránit tak teroristickým akcím proti Kubě. 

Miamská pětice byla uvězněna v roce 1998, proces proběhl v roce 2001. Celá pětice hrdinů kubánského národa byla dva dny po ukončení zinscenovaného procesu a vynesení krutých trestů vyznamenána vysokými kubánskými státními vyznamenáními. 

Teroristé v Miami jsou tiše podporováni místními úřady a celou protikubánskou politikou americké vlády. Pětice neprovozovala špionáž proti USA, ale proti teroristům z Miami a proces proti nim byl veden nenávistí ke Kubě. Také byl úmyslně veden v Miami na Floridě, kde panuje zvlášť silná nenávist proti Kubě, což velmi ovlivnilo průběh jednání i rozsudky. Obžalovaní prakticky neměli možnost obhajoby. Dokonce i bývalý ministr spravedlnosti USA Ramsey Clark prohlásil, že Pětice jednala v souladu s americkými zákony, shromažďovali informace z otevřených zdrojů, ale výkonná moc vyvinula tlak na justici v zahraničně politickém zájmu.

Všichni jsou uvězněni sami v celách na různých místech Spojených států v hrozných podmínkách a jsou mučeni psychicky i fyzicky. 

Zatímco USA vězní tyto statečné lidi, v roce 2007 byl v vězení propuštěn masový vrah Luis Posada Carriles. Ten je strůjcem útoku na letadlo kubánských aerolinek u pobřeží Barbadosu v roce 1976, kdy při explozi zahynulo 73 lidí. Zosnoval pumové atentáty na turistická zařízení v Havaně v roce 1997. Připravoval pokus o atentát na kubánského prezidenta Fidela Castra v Panamě, byl zapleten do zločinů při invazi v Zátoce Sviní, do skandálu Irán-Contras. Někteří historikové dokonce uvádějí, že mohl mít co dělat i s atentátem na prezidenta Johna F. Kennedyho. Jedná se o jednoho nehorších teroristů světa. Vždy byl ve službách CIA a je tedy pochopitelně pod jejich ochranou. USA se však také bojí, že by Posada Carriles mohl začít mluvit o zločinech CIA zejména z doby, kdy stál v jejím čele G. Bush starší a prozradí některá tajemství, se kterými je dobře obeznámen. 

Nyní po celém světě sílí protesty proti uvěznění Miamské pětice. Rozhodně odsuzujeme takovéto hrubé porušování jejich zákonných a lidských práv a důrazně žádáme jejich propuštění na svobodu!

Připojte se i vy k boji za jejich záchranu a osvobození!