23. září 2017

Milan Krajča oceněn novinářskou cenou Jana Švermy

Novinářskou cenu Jana Švermy obdržel v sobotu 23. září 2017 na pražském Výstavišti za výrazné a působivé zpravodajství Milan Krajča. Předseda Spolku českých novinářů, který cenu každoročně uděluje, Pavel Novák ve svém projevu mimo jiné vyzdvihl práci oceněného v Českém mírovém hnutí a Světové radě míru. Spolek českých novinářů, fungující od roku 1993, je demokratickým zájmovým sdružením novinářů a publicistů. Jeho posláním je přispívat k rozvoji české demokratické žurnalistiky na základě humanismu.

21. září 2017

Prohlášení k národům Evropy

Členské organizace Světové rady míru v Evropě se rozhodly, že oslaví Mezinárodní den míru - vyhlášený Organizací spojených národů na 21. září - sjednotit své hlasy v prohlášení k národům Evropy, aby prokázaly větší sílu boji pro mír!

Lidé v Evropě a na celém světě čelí rostoucí globální agresivitě imperialismu, eskalaci militarismu, nárůstu vojenských výdajů, závodů na nové, sofistikovanější a ničivější zbraně, včetně jaderných zbraní, instalace nových vojenských sil a vybavení v zahraničních základnách, které USA, NATO a EU velmoci propagují v Evropě i po celém světě. Intervence a násilné operace, destabilizace, války, agrese a okupace vůči zemím a jejich národům - vždy podporované rozsáhlými mediálními kampaněmi manipulacemi a podváděním - rozsévají smrt, utrpení a zničení milionů lidí na Středním východě, ve Střední Asii, v Africe, nebo Evropě, jak dokazuje realita Afghánistánu, Iráku, Libye, Sýrie, Jemenu, Ukrajiny nebo jiných zemí.

Dramatická situace milionů uprchlíků vyžaduje odsouzení hluboce nelidského ignorování lidských práv v těchto agresivních válkách.

Zároveň je OSN instrumentalizována imperialistickými sílami a principy její zakládající Charty jsou porušovány stále více a více arbitrárními a nejednoznačnými rezolucemi a rozhodnutími.

Spojené státy, NATO a velké mocnosti EU a jejich spojenci ve svých ambicích pro světovou nadvládu jsou velkými hrozbami míru a národů na celé planetě. Pomocí neustálého zvyšování napětí, hrozeb a opatření politické, ekonomické, obchodní a finanční izolace - sankcím a blokádám – vměšování do vnitřních záležitostí států a agresi v mezinárodních vztazích usilují o zajištění geostrategické kontroly důležitých regionů a hlavních zdrojů surovin a omezit nebo zničit jakoukoli zemi považovanou za překážku jejich hegemonických záměrů. V Evropě, jako součást této eskalace válečnictví je obzvláště znepokojující pokračující a zvýšené napětí podporované USA, NATO a EU proti Ruské federaci, zjevné v novém nasazení vojenských sil USA a NATO ve východní Evropě; v USA i Evropě instalovali protiraketový systém THAAD včetně jaderné bomby B-61 a stíhací letouny, které jsou schopny je přepravovat, v rámci doktríny prvního jaderného úderu; to vše v rámci kroků vedoucích k další militarizaci Evropské unie a jejímu započítání jako "evropského pilíře NATO".

Dnes s existujícími zbraněmi, by nová válka svou proporcí rovnající se velkým světovým válkám, které proběhly ve 20. století, znamenala zničení lidstva, jak ho známe. V tento Mezinárodní den míru požadujeme ukončení všech válečných útoků, zákaz všech jaderných a jiných zbraní hromadného ničení, ukončení všech zahraničních vojenských základen. V tomto rámci má zásadní význam přijetí smlouvy o zákazu jaderných zbraní, Smlouvy OSN o vyjednávání právně závazného nástroje k zákazu jaderných zbraní vedoucího k úplnému odstranění jaderných zbraní, což je odrazem očekávání národů, světového mírového hnutí a úsilí nejaderných států, pro svět bez jaderných zbraní.

V tento Mezinárodní den míru odsuzujeme cíle a kroky NATO, požadujeme, rozpuštění NATO a podporujeme boj každého národa v každém členském státě NATO o vystoupení z tohoto vojensko - politického bloku.

Zasíláme naši výzvu všem, kteří upřímně obhajují mír, prosazují a účastní se iniciativ, které evokují Mezinárodní den míru, sjednocujíc zásady zakotvené v Chartě OSN, na obranu práva národů na sebeurčení, národní suverenitu a nezávislost, nevměšování do vnitřních záležitostí států, mírového řešení mezinárodních konfliktů, ukončení všech forem národního útlaku, všeobecného a řízeného odzbrojení, spolupráce mezi národy a zeměmi pro nový svět v míru, emancipace a pokroku lidstva. Na obranu těchto zásad budeme i nadále zasahovat do našich zemí, což přispěje k rozšíření jednoty a sbližování v činnosti, apelovat na všechny, kteří s nimi souhlasí, aby poskytli větší sílu boji za mír.

Znovu potvrzujeme naši pevnou víru, že pouze obranou míru můžeme zajistit budoucnost národů Evropy, budoucnost všech národů na celém světě.

(Překlad: Asociace Vojáci proti válce)

9. srpna 2017

Prohlášení Světové rady míru k rezoluci Rady bezpečnosti OSN týkající se KLDR

Světová rada míru vyjadřuje své vážné znepokojení nad nedávno schválenou rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů číslo 2371/2017 ze dne 5. srpna 2017 o uložení nových sankcí vůči Korejské lidově demokratické republice a jejímu lidu.
Světová rada míru stojí pevně za právem korejského lidu rozhodovat samostatně a bez jakéhokoli zahraničního zásahu o své budoucnosti a odmítá hrozby vlády Spojených států amerických a jejích regionálních spojenců proti suverenitě Korejské lidově demokratické republiky.
Světová rada míru  odsuzuje nová vojenská cvičení Spojených států amerických, Jižní Koreje a Japonska v této oblasti, stejně jako vojenskou přítomnost více než 28 000 amerických vojáků na jihu Korejského poloostrova. Umístění amerického protiraketového sytému THAAD v Jižní Koreji představuje další vystupňování strategie vyhrožování, vycházející z možnosti prvního útoku bez možnosti odvety.
Světová rada míru usiluje o zákaz všech jaderných zbraní ve světě, odmítá však jednostrannou propagandu proti "jadernému programu" Korejské lidově demokratické republiky. Zároveň Světová rada míru podporuje a požaduje mírové urovnání sporů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou a nahrazení dohody o příměří z roku 1953 komplexní mírovou dohodou obou stran.
Světová rada míru nesouhlasí s dalšími sankcemi proti Korejské lidově demokratické republice, které slouží k trýznění korejského lidu a jsou ve skutečnosti formou agrese i přípravy na možnou vojenskou intervenci, podobně jako v případech Iráku a Libye.
Legitimní obavy Korejské lidově demokratické republiky nemohou být potlačeny sankcemi a hrozbami, snahou umlčet lid a vnucením geostrategické kontroly imperialistické dominance, která znamená skutečnou hrozbu pro mír a stabilitu v regionu. Zvláště v těchto dnech Světová rada míru připomíná, že Spojené státy americké jsou nejen jedinou zemí, která kdy použila atomové bomby při zločinu v Hirošimě a Nagasaki před 72 lety, ale zároveň i státem, který dokonce ani dnes neodmítá možnost prvního úderu jadernými zbraněmi.
Světová rada míru potvrzuje svou podporu korejskému lidu v jeho zápase proti imperialismu, za obranu své suverenity, za demilitarizaci a jaderné odzbrojení v regionu a za nezávislé a mírové znovusjednocení Koreje.
Organizace spojených národů by měla respektovat a bránit zásady své zakládající Charty a neporušovat je!
Sekretariát Světové rady míru, 9. srpna 2017
(Překlad: České mírové hnutí)

25. července 2017

Prohlášení Světové rady míru k situaci ve Venezuele

Světová rada míru vyjadřuje své rozhodné odmítnutí stupňujících se hrozeb proti Bolívarovské republice Venezuela a deklaruje svou bojovnou solidaritu s lidem Venezuely a venezuelskými mírovými a antiimperialistickými silami, jmenovitě s Výborem za mezinárodní solidaritu. Probíhající provokace prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, koordinované s místní oligarchií a reakční opozicí, představují zjevné porušení zásad Charty Organizace spojených národů a hrubý zásah do vnitřních záležitostí Venezuely. Pokračující hospodářská válka kapitalistů spojená se zahraničními sankcemi proti Venezuele a jejímu obyvatelstvu, směřuje k další destabilizaci tamní ekonomiky. Iniciativa vyzývající k volbám do Ústavodárného národního shromáždění dne 30. července je svrchovaným právem lidu a jeho legitimní zvolené vlády.
Světová rada míru vyjadřuje touhu mnoha miliónů mírumilovných lidí celého světa, bojujících proti imperialismu, za svět míru a sociální spravedlnosti, aby nové Ústavodárné národní shromáždění otevřelo cesty pro prohloubení změn pro nové úspěchy venezuelského lidu.Světová rada míru odsuzuje vnitřní a vnější síly, které organizují a podporují chaos, ničení a teror. Zvláště se Světová rada míru staví proti pokrytectví vlád Spojených států  amerických a Evropské unie, které mluvíce o „nutnosti demokratických změn“  podporují přímo i nepřímo stejné reakční síly, které měly jejich podporu i během pokusu o státní převrat v roce 2002. Světová rada míru pozvedá svůj hlas nejen k podpoře zápasu lidu Venezuely, ale i dalších národů Latinské Ameriky za právo rozhodovat o směřování svých zemí a být tak pány svého osudu.
Ať žije antiimperialistická solidarita s lidem Venezuely!
Sekretariát Světové rady míru, 25. července 2017
(Překlad: České mírové hnutí)

14. června 2017

Milan Krajča: NATO je nepřítelem míru

Světová rada míru pořádala několik dnů před bruselským summitem NATO, dá se říci v předvečer, protesty v řadě měst Evropy pod hlesem »Ano míru! Ne NATO!«. Kde všude, včetně Prahy, se nakonec protesty konaly? Vy jste byl organizátorem pražské demonstrace.


Světová rada míru dlouhodobě a principiálně vystupuje proti Severoatlantickému paktu NATO. Považuje NATO nejen za vojenský nástroj imperialismu, sloužící agresivním vojenským zájmům Spojených států amerických a Evropské unie, ale i za největší a nejnebezpečnější vojenskou organizaci na světě, zodpovědnou za agrese, intervence a zastrašování proti celé řadě zemí. Z tohoto důvodu žádá Světová rada míru jeho rozpuštění.

Bylo tomu tak v minulém roce, kdy organizovala mezinárodní kampaň proti summitu NATO v polské Varšavě, stejně tak i letos, kdy protestovala proti summitu NATO tentokrát v belgickém Bruselu. V mnoha členských zemích NATO se tak v uplynulých týdnech z popudu Světové rady míru uskutečnily demonstrace, blokády a další protesty proti NATO, namátkou například v Itálii, Kanadě, Kypru, Norsku, Portugalsku, Řecku, Spojených státech amerických.

Protest proti bruselskému summitu jsme jako České mírové hnutí ve spolupráci s občanskou iniciativou Ne základnám a dalšími mírovými organizacemi uspořádali i u nás, na Václavském náměstí v Praze.


Účastnil jste se aktivně bruselské konference o míru a proti NATO, která se konala souběžně se summitem NATO. Jaké jsou závěry této konference, jaká byla nálada na akci? Kolik se účastnilo delegátů a hostů?

Mezinárodní konference proti NATO, kterou v Bruselu zorganizovala Světová rada míru, proběhla úspěšně. Zúčastnilo se jí na osm desítek delegátů reprezentujících 21 mírových a antiimperialistických organizací z patnácti zemí Evropy, Severní a Jižní Ameriky a Asie. Bylo více než důležité, že se konference nezúčastnili pouze zástupci mírových organizací z členských zemí NATO, ale i ze států, které se staly oběťmi agresivní politiky NATO, jako je například Srbsko, Ukrajina nebo Írán. Vedle zástupců členských organizací Světové rady míru se konference účastnili i hosté, například z partnerských mezinárodních organizací, jako je Světová federace demokratické mládeže nebo Mezinárodní asociace demokratických právníků.

Účastníci konference (kterou Světová rada míru financovala pouze z vlastních zdrojů, bez podpory jakékoliv vlády, instituce nebo nadace) se, vedle zmíněného strategického cíle, kterým je rozpuštění NATO, shodli na následujících požadavcích: Žádné navyšování vojenských rozpočtů na válku, finance určit na společenský pokrok a mír; stažení všech sil NATO zapojených do vojenských agresí a okupací; ukončení politiky nátlaku, destabilizací, válek a agresí proti suverénním státům a národům, podpora uprchlíkům a dalším obětem válek iniciovaných a podporovaných NATO; uzavření vojenských základen na cizích územích; zákaz atomových zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a všeobecné odzbrojení; odmítnutí dalšího rozšiřování vojenských sil NATO, jmenovitě do Skandinávie, na Balkánský poloostrov, do východní Evropy a na Kypr; respektování principů Charty Organizace spojených národů a suverenity a rovnoprávnosti národů a států.


S jakým poselstvím jste vystoupil vy? A byli ještě další čeští účastníci?

Pokud nepočítám svého šestiletého syna, který mě v Bruselu doprovázel, tak jsem byl z České republiky jediným účastníkem. Ve svém vystoupení na konferenci jsem se věnoval především aktuálnímu navyšování vojenské přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě, spočívajícím v budování nových vojenských základen, organizování velkého počtu vojenských cvičení i permanentních vojenských přesunech. Příkladem je nedávný přesun tisíců vojáků 3. brigády 4. divize armády Spojených států z Fort Carson v americkém Coloradu do Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Maďarska, Rumunska a Bulharska či letošní mohutná vojenská cvičení jako Atlantic Resolve, Saber Strike, Rapid Trident, Sea Breeze, Sea Shield…

Zmínil jsem ale také současné snahy mírového hnutí u nás o vystoupení země z NATO a prosazení nezávislé a mírové zahraniční politiky i zápas proti prosazení návrhů ústavních změn v České republice, dovolujících obcházet český parlament při schvalování vysílání českých vojáků do zahraničí, či dokonce při umožňování přítomnosti cizích vojsk na území naší republiky. S velkým zájmem se pak setkaly informace o skandálním schválení podřízenosti části Armády České republiky německému Bundeswehru.


Jaké jsou zkušenosti ostatních účastníků mírové akce v Bruselu s protiválečným úsilím ve svých zemích?

Jednak bych rád uvedl, že o reprezentativnosti konference svědčilo vystoupení nejen členů nejužšího vedení Světové rady míru – prezidentky Socorro Gomesové, generálního tajemníka Thanasise Pafilise a výkonného tajemníka Iraklise Tsavdaridise, ale i desítek dalších řečníků. Všichni vystupující jednoznačně odsoudili zločinný a reakční charakter NATO jako vojenského nástroje imperialismu.

Za všechny řečníky mohu zmínit alespoň několik málo z nich.

Zajímavé bylo kupříkladu vystoupení koordinátora Jednotné národní protiválečné koalice ze Spojených států amerických, který mimo jiné konstatoval, že je to právě jeho země, která má dnes své vojenské síly v téměř 130 zemích světa, a dokonce dvacetkrát více vojenských základen v zahraničí než všechny ostatní země dohromady.

Předseda irského Spojenectví míru a neutrality Roger Cole informoval o rozsáhlé kampani proti využívání letiště Shannon pro válečné akce armády Spojených států amerických, která jej využila již pro transport více než 2,5 milionu svých vojáků. Stavros Tassos, prezident Řeckého výboru za mezinárodní détente (uvolnění mezinárodního napětí – pozn. aut.) a mír, hovořil o masových demonstracích proti současné řecké vládě vedené Alexisem Tsiprasem, která nabídla NATO vytvoření nové vojenské základny na Karopathosu v Egejském moři a souhlasila i s dalším rozšiřováním stávající základny v zátoce Suda na Krétě.

Zástupce tureckého mírového hnutí Ali Örnek se věnoval situaci ve své zemi, kde je v rámci mimořádného stavu mírové hnutí perzekvováno a turecká Mírová asociace byla dokonce Erdoganovým režimem protizákonně zakázána.

Součástí byly také demonstrace v bruselských ulicích. Popište vaše pocity a jak byly demonstrace početné, kdo se jich účastnil? Protestních akcí se v Bruselu konala celá řada. Největší demonstrace se zúčastnilo na 12 tisíc protestujících. Zdaleka se jich neúčastnily pouze mírové organizace. Protesty podpořily různé politické strany, odbory, ekologické iniciativy, ženská hnutí, organizace uprchlíků, migrantů a zahraničních dělníků, hnutí solidarity se socialistickou Kubou či okupovanou Palestinou, studentské a mládežnické skupiny…


Tyto demonstrace se prezentovaly v našich televizích jako jen protitrumpovské. Není to záměrně zúžený pohled?

Je třeba dodat, že mnoho z demonstrujících mířilo svůj protest spíše proti návštěvě prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa v Belgii, která byla se summitem NATO spojena. Tomu odpovídalo i hlavní heslo demonstrací »Trump není vítán!«.

K tomuto politicky poměrně nejasnému a neurčitému a možné iluze vzbuzujícímu heslu jsme jako Světová rada míru měli značné výhrady. Světová rada míru se protestů proto zúčastnila pod heslem své mezinárodní kampaně, tedy »Ano míru! Ne NATO!«. Právě pod tímto sloganem pochodovalo v bruselských ulicích několik set jejích členů, přátel a aktivistů jejích členských organizací z desítek různých zemí. V belgické metropoli tak jasně a nahlas zaznělo, že NATO je nepřítelem míru, proto musí být tento válečný pakt zrušen.


Jak rozumíte výsledkům bruselského summitu NATO?

Bruselský summit NATO potvrdil všechna rozhodnutí učiněná minulý rok ve Varšavě. Zvláštní pozornost věnoval formálnímu zapojení NATO do »protiteroristické koalice« vedené Spojenými státy americkými a působící na území Sýrie a Iráku, která deklaruje za svůj cíl boj proti tzv. Islámskému státu. Ten byl přitom vytvořen, podporován a soustavně využíván právě Spojenými státy americkými a jejich spojenci. Konkrétně byly na summitu NATO s tímto zdůvodněním schváleny vojenské operace v Sýrii a Iráku s letouny kategorie Awacs, využívající leteckou základnu v tureckém Incirliku.

Vedle »boje proti terorismu« byla ale zopakována i další záminka používaná NATO pro realizaci svých plánů, tedy »hrozba ze strany Ruska«. NATO potvrdilo další rozmisťování svých vojenských sil v pásu od pobaltských států po Bulharsko stejně jako budování »raketového obranného štítu« v Polsku a Rumunsku.

Důležitou agendou summitu NATO ale byla také otázka navyšování vojenských rozpočtů. Prezident Spojených států amerických Donald Trump využil summitu k tomu, aby ještě více zintenzivnil nátlak na členské státy NATO k dalšímu zvýšení armádních výdajů. Spojené státy americké ultimativně požadují, aby každý z členských států NATO vydával na armádu finance minimálně ve výši dvou procent svého hrubého domácího produktu. Již dnes je přitom většina celosvětových vojenských výdajů vydávána právě členskými státy NATO. Pokud by se jednotlivé země tomuto nátlaku podvolily, již tak neuvěřitelné náklady na vojenské rozpočty členských států NATO by vzrostly o dalších 40 procent.

Toto je třeba jednoznačně odmítnout. Finance je třeba investovat do společenského pokroku a mírového vývoje, ne do dalšího zbrojení, zvyšování mezinárodního napětí a příprav a realizací dalších imperialistických válek, agresí a intervencí.


Americký prezident absolvoval před tím velkou cestu na Blízký východ a poté do Evropy. Jak to hodnotíte?

Účast Donalda Trumpa na summitu NATO byla součástí jeho první zahraniční cesty ve funkci prezidenta Spojených států amerických. Nejprve zamířil na Blízký východ, kde se v Rijádu setkal se saúdským králem Salmánem bin Abd al-Azízem, v Jeruzalémě s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a v Betlémě s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Těchto jednání využil nejen k jednání o uzavření stamiliardových obchodů se zbraněmi (jedná se o dodávku vojenské techniky a služeb za neuvěřitelných 110 miliard dolarů, v příštích deseti letech pak za dalších 350 miliard dolarů) s reakčním, diktátorským, islamistickým a teroristy otevřeně podporujícím režimem Saúdské Arábie, ale i k opakované podpoře izraelské okupace Palestiny a především k stupňujícím se vyhrůžkám vůči Íránu. Následovalo krátké, podle všeho velmi chladné přijetí u hlavy katolické církve papeže Františka ve Vatikánu. Po bruselském summitu zamířil ještě na summit G7 v italské Taormině, kde předznamenal následné oznámení o odstoupení Spojených států amerických od Pařížské dohody z roku 2015 o omezení klimatických změn a globálního oteplování, schválené kromě tří výjimek všemi státy světa.

První zahraniční prezidentská cesta Donalda Trumpa tak ještě více odhalila jeho roli na mezinárodně politické scéně.

Monika Hoření

(Rozhovor Haló novin s představitelem Českého mírového hnutí a členem vedení Světové rady míru Milanem Krajčou)

28. května 2017

Prohlášení solidarity s palestinskými politickými vězni v izraelských věznicích držícími hladovku

Podepsané organizace požadují respektování práv a propuštění všech palestinských politických vězňů z izraelských věznic a prohlašují svou upřímnou solidaritu a silné znepokojení ohledně zdraví a bezpečí odhadem 1500 těchto vězňů držících hladovku od 17. dubna.

Hromadná hladovka zahájená na Mezinárodní den solidarity s palestinskými vězni v izraelských věznicích je protestem proti jejich nespravedlivému uvěznění a nehumánním podmínkám, kterým jsou vězni vystaveni. 

Od začátku okupace prošel izraelskými vězeními více než jeden milion Palestinců, v současné době je okolo 6500 zadrženo, včetně politických vůdců a zvolených členů palestinské legislativní rady, 400 z nich je mladších osmnácti let, 300 bez jakýchkoli obvinění. Mnozí jsou vězněni po celá desetiletí.

Znovu odsuzujeme politiku okupace, kolonizace, etnického čištění a terorismu Státu Izrael vůči palestinskému lidu s podporou amerického imperialismu a za spoluúčasti EU, opakovaně zdůrazňujeme svrchované právo palestinských občanů na vytvoření svého nezávislého a svrchovaného státu, s hranicemi před válkou v roce 1967 se svým hlavním městem ve východním Jeruzalému a s respektováním práva uprchlíků na návrat podle rezoluce Spojených národů č. 194

  • Mezinárodní akce za osvobození, Belgie
  • Bělehradské forum pro svět rovných, Srbsko
  • Brazilské centrum solidarity s národy a boj za mír
  • Britské mírové shromáždění
  • České mírové hnutí
  • Asociace Vojáci proti válce, Česká republika
  • Všeindická organizace míru a solidarity
  • Společnost  na obranu míru, solidarity a demokracie, Iran
  • Spojenectví míru a neutrality, Irsko
  • Forum proti válce, Itálie
  • Jihoafrická mírová iniciativa
  • Německá rada míru
  • Portugalská rada za mír a spolupráci
  • Mírová rada Spojených států
  • Švýcarské mírové hnutí

27. května 2017

Video z protestů Světové rady míru proti summitu NATO v Bruselu

Video z protestů Světové rady míru proti summitu Severoatlantického paktu NATO, který se uskutečnil v květnu 2017 v belgickém Bruselu. Protest byl součástí demonstrací organizovaných belgickými mírovými organizacemi a hnutími. Kromě účasti na protestech zorganizovala Světová rada mírů v rámci své kampaně "ANO MÍRU! NE NATO!“ ve Varšavě také mezinárodní konferenci, které se zúčastnilo 80 delegátů z 15 zemí zastupujících na 21 mírových antiimperialistických organizací a hnutí. Přítomna byla také delegace Českého mírového hnutí.

24. května 2017

Prohlášení účastníků protestu proti NATO na Václavském náměstí v Praze

My, účastníci shromáždění pořádaného Českým mírovým hnutím za podpory občanské iniciativy Ne základnám a dalších mírových organizací dne 20. května 2017 na Václavském náměstí v Praze, vyjadřujeme svůj jednoznačný nesouhlas se Severoatlantickým paktem NATO. Připojujeme se k mezinárodní kampani »ANO MÍRU! NE NATO!« pořádané Světovou radou míru a ke všem mírumilovným lidem, kteří v těchto dnech pořádají obdobné protesty proti NATO v souvislosti s nadcházejícím summitem tohoto vojenského paktu v belgickém Bruselu.

O svého založení před takřka 70 lety je NATO útočnou agresivní vojenskou organizací. Dnes je víc než zřetelné, že NATO je válečnickou aliancí sloužící k prosazování zájmů imperialismu Spojených států amerických a Evropské unie. NATO a armády jeho členských států nesou plnou zodpovědnost za dlouhou řadu vojenských agresí a intervencí, za rozvrácení dlouhé řady zemí, velké množství civilních obětí, zničenou infrastrukturu, vyhnání milionů uprchlíků z domovů a nekončící humanitární krize. Jsme plně solidární s oběťmi tohoto barbarství, jehož je pakt NATO, za opakovaného porušování mezinárodního práva, suverenity států a práva na mír, strůjcem.

Proto protestujeme proti členství České republiky z NATO. Nesouhlasíme s účastí ozbrojených sil našeho státu v zahraničních agresích NATO, Spojených států amerických nebo Evropské unie. Odmítáme jakoukoliv přítomnost cizích vojsk na území České republiky. Stavíme se proti tlaku Spojených států amerických a NATO na navyšování vojenského rozpočtu naší země. Odsuzujeme koncentraci jednotek NATO v regionu střední a východní Evropy spojené se soustavnými vojenskými provokacemi.

Požadujeme vystoupení České republiky ze Severoatlantického paktu NATO a změnu zahraniční politiky naší země tak, aby byla založena na nezávislosti, respektování mezinárodního práva a suverenity států, míru a mezinárodní spolupráci. Společně s mírumilovnými lidmi na celém světě říkáme: »ANO MÍRU! NE NATO!«

23. května 2017

Video z protestu proti NATO na Václavském náměstí v Praze

Video z demonstrace proti Severoatlantickému paktu NATO, kterou dne 20. května 2017 uspořádalo na Václavském náměstí v Praze České mírové hnutí ve spolupráci s občanskou iniciativou Ne základnám. Protest byl uspořádán v rámci mezinárodní kampaně Světové rady míru  "ANO MÍRU! NE NATO!" a byl namířen mimo jiné i proti summitu NATO v belgickém Bruselu. Na shromáždění promluvili předseda Českého mírového hnutí Milan Krajča, mluvčí občanské iniciativy Ne základnám Eva Novotná, místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Josef Skála, místopředseda Strany demokratického socialismu Andrej Bóna, velitel Československých vojáků v záloze za mír Ivan Kratochvíl, představitel Levé perspektivy Nikola Čech, předseda Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska Stanislav Grospič, poslankyně Marta Semelová a zástupce Českého mírového hnutí Wilhelm Feigl.

22. května 2017

Proti válečnické alianci

Jednoznačný nesouhlas se Severoatlantickým paktem a členstvím České republiky v něm vyjádřili účastníci sobotní demonstrace konané v Praze na Václavském náměstí. Pořádalo ji České mírové hnutí za podpory občanské iniciativy Ne základnám a dalších mírových organizací. Na demonstraci přišli komunisté, sociální demokraté, levicoví zelení.

Demonstrace byla součástí řetězce podobných protestů, jež se v těchto dnech konají pod hlavičkou Světové rady míru v rámci mezinárodní kampaně ANO MÍRU! NE NATO!. Tento týden totiž začíná v Bruselu summit NATO, který má v dějišti setkání špiček členských států paktu svůj protějšek – mírovou konferenci.

Předseda Českého mírového hnutí Milan Krajča, jenž se bruselského mírového kontrasummitu bude účastnit, připomněl, že války, okupace a intervence NATO se konají v zájmu USA a že vstupu ČR do paktu nepředcházelo referendum. Mluvčí Ne základnám Eva Novotná ukázala na absurdnost doby, kdy veřejnost na současné vládní krizi probírá různé výklady Ústavy, když se skupina poslanců pod vedením »ministra války« Martina Stropnického (ANO) rozhodla Ústavu změnit. Nikde jsme se z médií nedozvěděli o diskusi o této problematice, poznamenala a připomněla článek 1 zakládací smlouvy o NATO, kdy se smluvní strany zavazují »urovnávat veškeré mezinárodní spory mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN«. Pokud nejsme schopni dodržet tento článek, je přesvědčena Novotná, pak je tu článek 13 – odstoupení od smlouvy.

Jménem členů a sympatizantů KSČM promluvil z pódia v horní části náměstí místopředseda ÚV KSČM Josef Skála. »Která ze zemí, v nichž se odehrála intervence NATO, je na tom lépe než dříve? Kde lidé žijí v bezpečnějších podmínkách, s vyšší životní úrovní a daří se tam více lidským právům? Takovou zemi neznám!« uvedl Skála. NATO není hrází proti válce a bezpečnostním hrozbám, naopak. Bezprostředním výsledkem politiky NATO je podle něho expanze terorismu. Mimořádným nebezpečím je to, co činí NATO na ruských hranicích. Konfrontace s jadernou velmocí není v našem bezpečnostním zájmu, zdůraznil Skála.

»KSČM a její poslanci už půl roku ve sněmovně úspěšně blokují projednání novely Ústavy,« podtrhl další řečník, poslanec a předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska Stanislav Grospič (KSČM), který vyjádřil naději, že se snazší zapojení AČR coby expedičního sboru, »jak zavelí Berlín, Brusel či Washington«, do sněmovních voleb již nestihne. Podle něho je nutné pro zabránění dalšímu vztažení ČR do válečných konfliktů šířit a posilovat mírové hnutí. »Náš cíl je nebýt cílem,« odkázala na heslo jedné mírové organizace poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová. Připomněla, že klub KSČM ve sněmovně předkládá návrhy na referendum o vystoupení ČR z NATO, jenž je válečnickým paktem, hazardujícím se světovým mírem.

Předseda SDS Milan Neubert se v zastoupení místopředsedy strany Andreje Bóny zamyslel nad dvěma problémy EU: netransparentním rozhodováním v Unii a faktem, že místo společné obranné politiky EU »máme paralelně existující strukturu NATO, kudy se do evropského prostoru dostávají americké zájmy«. Vazba na NATO ve skutečnosti znamená, že se podílíme na agresivní vojenské politice, což doložil vstupem ČR do NATO při bombardování Jugoslávie letectvem NATO. Členství v NATO chápe SDS jako porušení suverenity, práva lidu vykonávat neomezeně svou moc. Bezpečí, které někteří vidí právě v NATO, je pouhá fikce. »Vznikne-li vážný problém, zas tu bude zvonit zrady zvon…« zakončil představitel SDS.

Nikola Čech z Levé perspektivy provedl výčet vojenských cvičení NATO z poslední doby a informoval o nově budovaných vojenských základnách na východním křídle aliance, tedy u ruských hranic. Letos byla »za kolaborace ČR a dalších zemí« do NATO přijata Černá Hora. Upozornil na lichá očekávání od Donalda Trumpa. Zvyšující se militarismus USA podle řečníka lidem »otevře oči«.

»Dnes je víc než zřetelné, že NATO je válečnickou aliancí sloužící k prosazování zájmů imperialismu USA a EU. NATO a armády jeho členských států nesou plnou zodpovědnost za dlouhou řadu vojenských agresí a intervencí, za rozvracení množství zemí, vyhnání milionů uprchlíků z domovů a nekončící humanitární krize,« přečetl člen Českého mírového hnutí Wilhelm Feigl závěrečné prohlášení. Proto »protestujeme proti členství ČR v NATO. Nesouhlasíme s účastí ozbrojených sil našeho státu v zahraničních agresích NATO, Spojených států amerických nebo EU. Odmítáme jakoukoliv přítomnost cizích vojsk na území ČR. Stavíme se proti tlaku USA a NATO na navyšování vojenského rozpočtu naší země. Odsuzujeme koncentraci jednotek NATO v regionu střední a východní Evropy spojenou se soustavnými vojenskými provokacemi.«

Občané během demonstrace, na níž promluvil též předseda Čs. vojáků v záloze za mír Ivan Kratochvíl, podepisovali petice proti NATO.


(převzato z českého levicového deníku Haló noviny ze dne 22. května 2017)