15. června 2012

Ruce pryč od Sýrie!

V nedávné době jsem měl jako účastník Mezinárodní mírové pozorovatelské mise v Sýrii možnost blíže poznat stávající situaci v této blízkovýchodní zemi. Vidět na vlastní oči současnou syrskou realitu a diskutovat o ní s místními bylo neobyčejně přínosné již jen proto, že se podstatně liší od toho, jak je u nás prezentována většinou sdělovacích prostředků. 

Těmi je dnešní krize v Sýrii dennodenně interpretována jako »statečný zápas mírumilovné demokratické opozice proti totalitní diktatuře, jehož konec může přinést pouze otevřená, pochopitelně humanitární intervence ze strany Spojených států amerických, Evropské unie a jejich regionálních spojenců«. Jistě ne náhodou připomíná tato propagandistická kampaň ty, které předcházely imperialistickým agresím proti Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku nebo Libyi. 

O mírumilovnosti syrské opozice si přitom lze, zvláště po nedávných krvavých teroristických útocích, dělat iluze jen těžko. Odmítnutí demokratických reforem, které se v Sýrii v posledních měsících uskutečnily, například zrušení padesát let trvajícího mimořádného stavu, zavedení nové ústavy, schválení zákonů o politických stranách, tisku a pokojných demonstracích, také svědčí o jejím charakteru. 

Že v rámci této opozice stále více dominují reakční islamistické síly, považující svůj boj proti syrskému sekulárnímu státu a příslušníkům jiných náboženství za »svatou válku«, je den za dnem zřejmější. 

Zahraniční zájem na krizi v Sýrii a podpora protivládních sil je již nyní více než patrná. USA, za vydatné pomoci své předsunuté základny Izraele, usilují o plnou kontrolu na zdroje energie bohatého regionu a snaží se získat předpolí pro útok na Írán. EU, reprezentovaná bývalým koloniálním pánem Sýrie – Francií, nezůstává pozadu a žádá podíl na budoucí kořisti. Expanzechtivé Turecko i reakční monarchie Perského zálivu jsou přitom imperialismu věrnými spojenci. 

Tyto zájmy dnes prosazují nejen přes embargo, propagandistické kampaň plnou lží a manipulací, úsilím o mezinárodní izolaci Sýrie a výhružky, ale také skrze štědrou podporu ozbrojeným opozičním skupinám ve formě ohromného přísunu peněz, dodávek zbraní i přítomnosti zahraničních vojáků. 

Snaha imperialismu je zřejmá - stupňovat krizi v Sýrii a vytvořit tak záminku pro otevřenou agresi vůči této zemi. Proti takovému vývoji se však staví stále více mírumilovných lidí po celém světě. „Ruce pryč od Sýrie!“ je proto jednoznačně heslem dneška. 

Milan Krajča